UMENI NASLOUCHAT

6 interaktivních setkání, 12 hodin teorie a procvičování

„Nikdo by ve společnosti moc nemluvil, kdybychom zjistili, jak často si nerozumíme.“ Johan Wolfgang von Goethe

Poslouchání není naslouchání!

Poslouchat (ušima) umíme všichni. Denně slyšíme tolik informací z různých komunikačních kanálů. Dalo by se říct, že jsme až přehlceni zvukovými vjemy. Poslouchání je fyzický jev, při němž přijímáme zvukové vlny v různých částech ucha. Děje se to automaticky. Abychom druhého slyšeli, nemusíme vyvíjet žádné speciální úsilí. Kdežto NASLOUCHÁNÍ je mentální proces, který od nás vyžaduje aktivní činnost.

Proč bych se měl/a učit naslouchat?

Naslouchání je dovednost, která upevňuje a zlepšuje vztahy. Naslouchání není důležité pouze pro rodiče. Naslouchat by se měl naučit každý člověk, kterému záleží na jeho vztazích s ostatními lidmi. Nikdy není pozdě. Naslouchání je dovednost, která přináší benefity oběma stranám. Vypravěči pomáhá snížit intenzitu silných emocí, získat přehled nad tím, co opravdu prožívá. Dává mu pochopení a přijetí spojené s plnou pozorností. V nejlepším případě mu naslouchání pomůže nalézt svoje vlastní řešení. Naslouchající, který se vědomě rozhodne, že chce druhému věnovat svůj zájem, získá jasné informace o tom, co vypravěč prožívá, co ho vede k jeho činům, jaké jsou jeho postoje, potřeby nebo hodnoty. Můžeme říci, že ho mnohem více pozná, než kdyby ho jen poslouchal. Společně prohlubují vzájemnou důvěru a blízkost. Jedná se o jednu z nejdůležitějších komunikačních dovedností 21. století.

Co je to komunikační proces?

V hlavě člověka se zrodí myšlenka, kterou zakóduje tak, aby mohlo dojít k jejímu předání – přetvoření myšlenky na slova. Poté pošle svojí zprávu komunikačním kanálem – řekne větu. Jeho komunikační partner zakódovanou zprávu přijme – slyší jeho slova a zprávu dekóduje. Slovům přiřadí význam. Takto se dostane myšlenka do hlavy druhého. Pak následuje zpětná vazba, kdy příjemce svými slovy popíše to, co si myslí, že mu vypravěč sdělil. Ujistí se, že mu správně rozuměl. Tento poslední krok ale v praxi většina lidí vynechá.                                                                                                                 Komunikace pak probíhá takto: Člověk vyšle zprávu. Druhá osoba ji přijme, ale nedojde ke zpětné vazbě, protože necítí potřebu ujistit se, že sdělení správně porozuměl. Jde mu především o to, aby mohl hned mluvit taky. Místo zpětné vazby vyšle svoje historky, názory. Řekne co si o tom myslí. Nějak celou situaci zhodnotí, případně dá dobře míněnou radu. Většina rozhovorů je o tom, že si vzájemně pinkají svoje názory, postoje, přesvědčení, aniž by opravdu vyslechli toho druhého. 

Naslouchaní není?

                Když:
  • druhého pouze vyslechneme
  • řekneme mu, že víme, jak se cítí
  • řekneme mu svůj pohled na věc
  • povyprávíme mu o svojí zkušenosti
  • politujeme ho, pokud to potřebuje
  • zanalyzujeme celou situaci
  • doptáváme se a navádíme ho správným směrem
  • když nejde o velké drama, situaci trochu zlehčíme
  • dáme mu dobrou radu
  • navrhneme mu řešení podle svého nejlepšího vědomí a svědomí

Naslouchaní je!

                Když:

  • ze sebe uděláme prázdnou nádobu
  • upozadíme svoje ego
  • udržujeme tělo v „otevřené pozici“
  • dokážeme vnímat tři oblasti (emoce, obsah, neverbální signály)
  • správně dokončíme komunikační proces zpětnou vazbou
  • nás upřímně zajímá, co druhý říká
  • věnujeme mu plnou pozornost
  • chceme mu pomoci
  • jsme emočně stabilní
  • dokážeme vyjádřit empatii a soucit
  • zároveň se nenecháme silnou emocí strhnout

Co se v kurzu naučíte?

Dozvíte se proč:

  • většina lidí (rodičů) neumí naslouchat
  • pouze poslouchání druhé osoby nestačí
  • s námi děti (ostatní) nesdílí své běžné zážitky
  • dochází ke zbytečným konfliktům
  • nevědomky komunikaci naopak zastavíme

Naučíte se:

  • rozpoznat situace, kde naslouchání pomáhá
  • zvládat emočně vypjaté chvíle
  • přijímat děti (ostatní) takové, jaké doopravdy jsou
  • proaktivně předcházet nedorozuměním, efektivně řešit konflikty
  • využívat naslouchání směrem k sobě 

Čínský znak pro slovo naslouchat jasně zobrazuje, co je pro upřímné naslouchání potřeba:

Jak setkání probíhají?

Čeká nás 6 společných setkání (1x za 14 dní) prostřednictvím aplikace Zoom. Setkávat se budeme v úzkém kruhu pouze 4 žen. Jedině tak mohu zajistit bezpečný prostor pro společné sdílení a zároveň dostatek času na procvičování pro každou z vás. Na začátku každého setkání vám představím část teorie, kterou vzápětí překlopíte do praxe. Pokud se nebudete moci setkání zúčastnit, můžete se podívat na záznam. Doporučuji si však na všechny termíny cíleně vyhradit čas, protože praktický trénink je alfou a omegou celého kurzu. 

Kdo setkání povede?

Jmenuji se Radka Schillerová. Jsem máma dvou dětí. Jsem člověk se srdcem na dlani, nastraženýma ušima a polozavřenou pusou. I když miluju komunikaci a společnost, nejsem zrovna bavič společnosti ani vypravěč vtipů. Zpočátku si vždy v tichosti nacítím atmosféru okamžiku a lidí kolem, pak se postupně přidávám do konverzace.         

V období dospívání jsem nikdy moc nemluvila o sobě. Bála jsem se, že budu nudná anebo plácnu nějaký nesmysl. Zato o druhých jsem se toho dozvěděla hodně. Někdy mě to pěkně štvalo! Ve chvíli, kdy jsem konečně chtěla něco sdílet, s něčím se svěřit, trochu se vypovídat, posloužilo moje téma jako most k podobnému tématu druhé osoby. Dál se točil rozhovor už kolem někoho jiného. A já naslouchala a naslouchala. Někdy to bolelo, jindy to bylo úsměvné až absurdní. Neustále jsem někomu naslouchala, ale já sama jsem se cítila nevyslyšená a nepochopená. 

Když přišli na svět moje děti, stala jsem se lektorkou komunikačních dovedností. Škola bez poražených a naslouchání se stalo součástí mé práce. Momentálně pracuji s rodiči a pedagogy a konečně naslouchám cíleně a ráda. Zároveň učím naslouchat i druhé lidi.

poslechněte si PODCAST

natočený pro KONDICE.CZ

Co o programu říkají samy účastnice?